Jak vybrat stan?
Potřebujete poradit s výběrem vhodného stanu? Pak je tento článek určený pro Vás!
Klasické stany typu A jsou stany starší koncepce. Střecha je podepřena dvěma tyčkami, vypnuta a kotvena šňůrami. Vnitřní prostor je hůře využitelný, méně odolávají větru a vyžadují více kotvení. Ty dnes v obchodech takřka nenaleznete a jsou specialitou zejména pro milovníky přírodních materiálů a outdoorové klasiky. Nejrozšířenějšími stany jsou kopule, jejichž předností je značná, u některých absolutní samonosnost. Mohou stát i bez jediného kolíku (velká výhoda na kamenitých místech či na sněhu) a případné kotvení (podlážka, kotvicí šňůry) zajišťuje odolnost vůči náporům větru. Kopule mívají dva nebo tři pruty křížící se v jednom bodu a oproti áčkům lépe využívají vnitřní prostor. Pokud se nosné pruty stanu kříží ve dvou a více bodech, mluvíme o geodetických stanech, které lépe odolávají větru. Ovšem nejlépe je vnitřní prostor využit u tunelových stanů (odvozeno od jejich tvaru). Poměrně snadno a rychle se stavějí, vždy však potřebují ukotvení.
Výrobci udávají pro kolik osob je stan určen. Počítejte, že jedna osoba zabere minimálně 55 až 60 cm na šířku a stan by měl být nejméně o 25 cm delší než výška postavy. U dvouplášťových stanů jsou brány v úvahu rozměry stanu vnitřního. Výška rozhodne o tom, zda ve stanu budeme moci stát, sedět či klečet, nebo jen ležet. Vybírat si můžeme mezi stany s krytým a nekrytým vchodem a jedním či více vchody. Krytý vchod (tzv. apsida) vytváří úložný prostor, umožňuje odvětrávat stan otevřeným vchodem i za deště a v neposlední řadě výrazně zvyšuje komfort bydlení ve stanu při nepřízni počasí. Dva vchody jsou praktické u stanů pro více osob a umožňují účinné větrání (průvan). Ve špatném počasí je příjemnější používat vchod v závětří a v zimě návětrný, který bývá méně zasypán sněhem. Vchody opatřené moskytiérou se staly samozřejmostí a do horkých letních nocí jsou k nezaplacení. Do prostorného stanu se vejdeme i s věcmi, ale často je praktické mít úložné prostory mimo vnitřní stan. Jde především o mokré věci a zablácené boty. Nejjednodušším řešením je apsida vzniklá oddálením tropika od obrysu vnitřního stanu a ukotvená kolíkem. Výrazně více místa poskytuje předsíňka, která vznikne využitím podpěr a prutů, pak je to vhodné místo i pro opatrné vaření.
Klasická a nejpoužívanější koncepce stanů je tzv. dvouplášťová. Tato skutečnost vychází ze snahy omezit kondenzaci vodních par uvnitř stanu. Zdrojem vlhkosti uvnitř stanu jsou jak obyvatelé, tak jejich věci, ale ve značné míře i vzdušná a zemní vlhkost. Vnitřní stan je proto vyroben z dobře prodyšného materiálu, aby se vlhkost vysrážela až na vnějším stanu (tropiku). V prostoru mezi vnitřním stanem a tropikem může cirkulovat vzduch, a stan se tak vysouší. Kapky vody, které se přesto na tropiku vysrážejí, po něm stékají dolů a vnitřní stan zůstává suchý. Dvojitý stan vzniká nejčastěji zavěšením vnitřního stanu na konstrukci (tunýlky, háčky či karabinky, šňůrky s háčky) a přetažením tropika přes konstrukci. Druhým způsobem je protažení prutů konstrukce skrz tunýlky tropika a zavěšení vnitřního stanu na tropiko. První způsob je levnější, jednodušší a na střeše se tak snadno neusazuje sníh, výhodou druhého je větší pevnost, možnost stavby obou částí stanu najednou a také možnost postavit samostatné tropiko. V poslední době se ale také stále častěji začínají objevovat i stany jednoplášťové, někdy také nazývané jako jednovrstvé. Ty byly běžné již v době prodyšných bavlněných stanovek. Dnes narazíme na jednovrstvé stany ze syntetických materiálů, které jsou buď levnými výrobky určenými pro letní sezónu, nebo o drahé moderní ultralehké ministany z membránových materiálů.
Švy jsou místem kudy se do stanu nejsnáze dostane voda, proto má většina stanů švy přelepené nepropustnou páskou která je v tomto ohledu nejjistější. Některé stany mohou mít švy ošetřeny i zatřením vhodným lepidlem, velice pak ale záleží na kvalitě provedení švu i zátěru. Důležitá je i možnost dostatečného větrání stanu. Nejúčinnější větrání stanu umožní otevření vchodu a ještě lépe dvou protilehlých vchodů. Zde se projeví výhoda krytých vchodů, které dovolí odvětrávat i za deště. Odvětrání přispěje také povytažený dolní okraj tropika a nejrůznější větráčky ve střeše.
Pruty konstrukce jsou nejčastěji ze sklolaminátu nebo z duralu. Dural je lehčí, pevnější, avšak dražší. Pro náročnější podmínky se používá značkový dural (např. Easton, Yunan), kompozitní materiály (dural-karbon-kevlar) a trubky většího průměru (kolem 10 mm). Cena konstrukce z nejlepších materiálů může sama o sobě přesahovat cenu běžného stanu. Použité materiály ovlivní funkčnost, hmotnost a samozřejmě i cenu stanu. Na tropiko se používají syntetické tkaniny se zátěrem na bázi polyuretanu (PU) nebo stále častěji silikonu. Výhodou silikonu jsou lepší mechanické vlastnosti upravené tkaniny a lepší odolnost proti nízkým teplotám. Podle zkušeností v běžných podmínkách postačí hodnoty vodního sloupce 1000-1500 mm, pro drsnější podmínky 2000-3000 mm. Mnohem vyšší hodnoty vodního sloupce by měl dosahovat materiál pro podlážky. Naopak vnitřní stan je co nejlehčí, u letních stanů často pouze z moskytiéry.
Stany (32 produktů)
